---

---

<<< Předmluva - Další díl >>>

Část 1 kapitola 1 - Škopky a housle

---

ZROZENÍ, PUBERTA, CHLAST A PRVNÍ BICÍ Z KBELÍKŮ A KOŠE NA ODPADKY

Parta puberťáků prahnoucích po tvrdých bigbítových tónech se někdy kolem roku 1984 začíná scházet ve Velké Dřevíči a přemýšlejí jak ukojit své megarychle rostoucí hudební pudy. Po ženských se ještě neohlíží a tak Juan s Martinem (řečeným Lemy) posedávají s lahváčem v ruce na čerstvě pohnojeném poli ve Dřevíči a přemýšlí, jak to celé provést a stát se megastars. Iron Maiden a Metallica už jim je celkem na blízku, chybí tak málo …

Prachy nejsou, parta dalších muzikantů taky není, rodiče jsou proti, všechno špatně. Nic naplat, je nutno okrást babičky a uloupit několik luxusních kbelíků a minimálně jeden odpadkový koš z areálu koupaliště. Jako základ bicích by to mělo stačit, teď už jen pár metrů tvrdé folie, potáhnout ty kbelíky a koš, no a hurá do sklepa zkoušet první rytmy. Bacha, ale vše musí být v naprosté tajnosti, protože Juanovi rodiče sní o houslovém virtuózovi. Juan se má stát koncertním mistrem! „Martine, seru na nějaký podělaný housle, chci hrát bigboš“ a housle letí ve sklepě do kouta.

První zkoušky u Juana ve sklepě probíhají dost živelně, klucí se seznamují s rockovým životem, ke kterému patří nezbytná zelená a pivo. Rodiče jsou samozřejmě naštvaný a stále chtějí, aby šel Juan do houslí, to se jim ale už nikdy nesplní, mají šílené trauma a stále více utíkají do blízkých hor Krkonoš.

Úplně poslední kapkou pro Juanovy rodiče byl ohromný žert kámošů, když v průběhu Juanovy nepřítomnosti (byl kdesi na čundru či na dovolené) mu jeho právě nově koupené oranžově perleťové „amátky“ v mžiku přetřou a přestříkají na odporně vyhlížející černé škopky, aby se prý k metááálu více hodily. To už rodiče nerozchodí a odstěhují se na Krkonoše natrvalo. Někam k Benecku.

První sklady opěvují místní božský mok - jedenáctku olivětínskou - a popěvky mají konkrétnější podobu: „Jedenáctka láska …“.

Píše se rok 1985.

Juan se nikdy nezbavil špičkovací přezdívky: protože se housle staly pro něj noční můrou, byl občas HOUSLISTA přezdíván.

<<< Předmluva - Další díl >>>

---